Umělé líhnutí

V současnosti líhnu křepelky pouze v malé stolní líhni na 30 slepičích vajec. Líheň to není nikterak moderní, je však spolehlivá. Rád ji používám. Dříve jsem používal inkubátor veliký, na 120 slepičích vajec. Prostor byl však nevyužitý. Na jaře líhnu perličky, slepice, bažanty a někdy japonské křepelky. Většinu roku v ní však inkubuji křepelky čínské. Do líhně vkládám vejce stará do 10 dnů, maximálně 14. Po uplynutí dvou týdnů se procento líhnivosti značně snižuje. Násadová vejce křepelek skladuji v chladné místnosti, o teplotě 10-15°C. Pod 10°C by teplota klesnout rozhodně neměla. Před několika roky v zimě, kdy uhodily silné mrazy a teplota ve skladovací místnosti poklesla pod hranici 10°C, bylo procento oplozenosti vajec asi o 2/3 nižší než obvykle. Nízká teplota zničí zárodek ve vejci již před líhnutím. Při skladování je rovněž dobré vajíčka 1x denně otočit, aby neležela ve stále stejné poloze. Na fotografii můžete vidět umístění křepelčích vajec v líhni. Pletivové dno zajišťuje jejich stabilitu po celou dobu líhnutí. Ani při otáčení vajíček pletivo nikterak nebrání.

Líheň zapínám již několik hodin před plánovaným vkládáním vajec, aby se vyhřála na požadovanou teplotu, a nedocházelo tak k teplotním výkyvům vlivem její úpravy v době, kdy už je plně osazena vajíčky. Na druhou stranu krátkodobá teplota i nad 40°C zárodek nezabije. Samotná vajíčka označím těsně před uložením do líhně křížkem (viz fotografie) a poznamenám si na skořápku datum, kdy bylo líhnutí zahájeno. Křížek napomáhá při pravidelném otáčení. Obracím 2x denně - ráno a večer. Často se v literatuře i na internetu uvádí, že by mělo být obracení prováděno vícekrát denně, dokonce až 10x. Z praxe však vím, že 2x denně je při líhnutí čínských křepelek naprosto dostačující.

Pokoušet se o vylíhnutí vajíček s nakřáplou nebo jakkoliv jinak poničenou skořápkou nemá cenu. Dokonce již při malém naťuknutí skořápky během inkubace, vyvíjející se zárodek zahyne. Nepomohou ani různé náplasti, kterými praskliny překryjete. Nějaká šance by snad existovala, pokud dojde k nakřápnutí těsně před líhnutím, kdy je kuřátko plně vyvinuté.

Líheň startuji až po snesení určitého počtu násadových vajec. Vkládat vajíčka obden , tak jak je slípka snáší, se z několika dobře známých důvodů nevyplácí. Při následném odchovu je téměř jisté, že by došlo k následnému ušlapání malých kuřat staršími. Ani samotné líhnutí by neprobíhalo optimálně a bylo by zdlouhavé, protože pouhé jedno kuře se špatně klube. Vhodné je větší množství vajíček, která byla do líhně vložená v jeden den. V takovém případě se těsně před líhnutím křepelčata "domluví" a skořápku opouštějí všechny během dvou hodin. Kuřata, která se nevylíhnou v tomto rozmezí, nejsou zpravidla zdravá a silná. Pomáhat na svět takovým jedincům je naprosto zbytečné, protože by stejně nepřežili.

Během celé inkubace je třeba dodržet čtyři důležité, chovatelem ovlivnitelné faktory: správnou teplotu, vlhkost, obracení, větrání. Pro měření teploty používám digitální teploměr, měřící s přesností na 0,1°C. Umístěn je zvenku líhně, aby mohla být teplota kontrolována, aniž by musela být líheň otevřena. Zdárně líhnu v teplotním rozmezí 37,4 - 37,8 °C. Vlhkost nijak speciálně neměřím. Pokoušel jsem se o to, ale vlhkoměr se vždy při teplotě nad 30 °C "zbláznil" a ukazoval nulovou vlhkost. Pravděpodobně není na takové vysoké teploty stavěný. Všeobecně však platí zásada, že by měla voda, při líhnutí hrabavé drůbeže, pokrýt 1/ 3 dna líhně. U drůbeže vodní jsou to 2/3. Na dno proto stavím dvě misky od polárkového dortu, které obden dolévám. Jednou za tři dny zvýším vlhkost také klasickým rozprašovačem na květiny. Vyšší relativní vlhkost je žádoucí hlavně těsně před líhnutím a po naklubání. Vlhkost zkombinována s teplotou změkčí skořápku a usnadní tak líhnutí. Při nízké vlhkosti dochází k přilepení skořápky ke chmýří kuřátek, která se pak marně snaží o vyloupnutí i několik dnů. Takové jedince raději odstraníme, aby nedocházelo k jejich trápení. Důležité, a chovateli často zanedbávané je větrání, tj. otevření líhně na několik minut tak, aby došlo k výměně vzduchu. Během inkubace totiž uvolňují vajíčka CO₂, kterého je nutné se zbavit. Neučiníme-li tak, mohou se kuřátka ve vajíčku udusit těsně před líhnutím. Během větrání dochází také k ochlazení vajec, což je pro ně přirozené.

Samotná inkubace trvá 16-17 dnů. Vývoj zárodku je rychlý a již pátý den sleduji prosvětlením vajíčka jeho oplozenost. V "plných" vajíčkách vidím zárodečný terčík, což je jakási červená tečka, ze které pramení spousta cév. Neoplozená (čistá) vajíčka z líhně samozřejmě odstraňuji, stejně tak jako skořápky po vylíhnutých křepelkách (viz foto s miskou skořápek). Před každou novou várkou násadových vajec, je dobré líheň vydesinfikovat. Předejdeme tak možné infekci.

Výhodou je dobře izolovaná líheň. Dokáže totiž i ve vypnutém stavu udržet teplotu ještě několik hodin, což se hodí např. při výpadku proudu. Je to již několik let zpět, kdy byl u nás vypnut proud na 4 hodiny. V takové situaci je potřeba zachovat chladnou hlavu a líheň zbrkle neotevírat, aby nedocházelo k úniku nakumulovaného tepla. Při sepnutí po 4 hodinách bylo v líhni 27°C. Vajíčka byla samozřejmě studená, ale kuřátka se zdárně vylíhla.

Hned po vylíhnutí provedeme selekci kuřat. Jedná se hlavně o deformované běháky. Deformace je způsobena příliš vysokou nebo naopak nízkou teplotou během inkubace. Někdy je však její příčinou genetická vada. Po oschnutí jsou křepelčata velice čilá a čiperná. Přemístíme je do odchovny, kde probíhá následný odchov.